Udržitelná móda 2026: Budoucnost patří houbám, řasám a kávě

Představte si svět, ve kterém luxusní módní kousky nejen dokonale vypadají, ale doslova vyrůstají z přírody. Zatímco dosud diktovaly trendy klasické textilie a živočišná kůže, dnes se pravidla hry mění a inovace z laboratoří si razí cestu přímo do našich šatníků. Tento článek vám odhalí fascinující budoucnost udržitelného oblékání, díky které se na svou ranní kávu či oblíbenou kabelku podíváte úplně jinýma očima.

Móda z hub, řas a kávy: Revoluce v biomateriálech, kterou musíte poznat

Téma biomateriálů je ve fashion průmyslu obrovským hitem. Díky úspěchům z laboratoří se dostává i do českých obchodů. Móda z hub, řas a kávy má výhody, ale jsou zde i limity.

Zapomeňte na recyklovaný (a nepohodlný) polyester z PET lahví. Rok 2026 patří laboratorně pěstovaným materiálům. Pojďte je s námi poznat a zjistit více o biomateriálové revoluci, která má za cíl snížit ekologickou stopu textilu.

Mycelium nebo „kůže z hub“, která zachrání zvířata

Mycelium je kořenová část hub, jejímž úkolem je zabezpečovat jejich výživu a rozmnožování. Tohle všechno sice může vypadat příliš vědecky, nás však zajímá jeho úžasná využitelnost ve světě textilu.

15

Výrobci jej totiž umí pěstovat v kontrolovaném prostředí v laboratořích a přeměnit ho na textilii. Výsledný produkt připomíná kůži, čímž je ekologickou alternativou nejen pro pravou kůži ze zvířat, ale také pro syntetické materiály. Za zmínku stojí také nízká uhlíková stopa při výrobě takové veganské kůže. Například materiál Reishi od MycoWorks má jen 8-procentní uhlíkovou stopu hovězí kůže. I proto se mycelium ve světě módy nejčastěji používá k výrobě kabelek, pánských a dámských bot a doplňků, které dnes dostat už i v Česku.

Touto cestou se vydává stále více značek. Vzpomeňme Stellu McCartney a kabelku Fray Mylo z Mylo materiálu, nebo Hermès, který ve spolupráci s MycoWorks pracoval s materiálem Sylvania u modelu Victoria. Příkladem je i Balenciaga a její kabát z materiálu EPHEA™, který byl součástí kolekce Winter 22.

Móda z mořských řas, které během nošení hydratují pokožku

Jelikož plocha, na které se pěstují klasické materiály, jako jsou bavlna či len, je omezená, módní svět se začíná poohlížet po jiných místech. A jedním z nich jsou moře, kde řasy rostou rychle bez potřeby zemědělské půdy.

Vlákna, která se používají k výrobě textilu, nejčastěji vznikají kombinací mořských řas a organické bavlny. Takto pracuje i značka Pangaia, která řasy využívá v rostlinných materiálových směsích, které jsou udržitelnou alternativou polyesteru. Výsledkem je jemný a na dotek příjemný materiál, který umožňuje pokožce dýchat, hydratuje ji a působí na ni antibakteriálně. A je zde také praktický benefit. Výrobce SeaCell uvádí, že po 50 pracích cyklech klesla účinnost materiálu jen o 12–22 %. Řasy tedy nejsou jen krátkodobou povrchovou úpravou, ale také funkční součástí udržitelné módy.

13

Pokud k tomu připočteme globální benefity, jako jsou obnovitelnost, snížení uhlíkové stopy při výrobě, nízký dopad na životní prostředí a biologická rozložitelnost, je jasné, proč je móda z mořských řas jedním z nejslibnějších směrů vývoje textilií a proč se dostává už i na náš trh.

Cesta kávy po vypití nekončí

S kávou přichází nejen energie na každodenní rána, ale také množství odpadu, přesněji kolem 23 milionů tun. Naštěstí se kávová usazenina a zbytky ze zpracování dají použít jako složka do ekologického textilního materiálu, který:

      ✔  je odolný vůči zápachu a bakteriím;

      ✔  chrání před UV zářením;

      ✔  výborně odvádí vlhkost;

      ✔  ochraňuje před nadměrným teplem.

Z něj se vyrábí obuv, voděodolné bundy, ale také funkční oblečení, které schne až o 200 % rychleji ve srovnání s bavlnou.

1_15

Z kávové usazeniny se extrahují oleje a poté se očistí a rozmele na mikročástice. Tato masa se smíchá s recyklovaným syntetickým materiálem. Kombinace vytvoří textilii podobnou syntetickému sportovnímu oblečení, ale s výhodami, které jsme zmínili výše. Například Helly Hansen používá technologii S.Café® v některých funkčních tričkách a vrstvách.

Biomateriály mají také své limity

Zní vám móda z hub, mořských řas či kávy jako začátek nové éry oblékání? Zatím tomu tak úplně není, a je za tím několik důvodů:

      ➣  biomateriály jsou zatím dražší na výrobu a hůře dostupné

      ➣  ještě se pouze testuje, jak obstojí při dlouhodobém nošení, praní či vlhkosti

      ➣  u některých alternativ kůže je výzvou, zda se dají vyrábět ve velkém bez ztráty ekologických výhod

      ➣  označení „bio“ automaticky neznamená stoprocentně přírodní, protože více materiálů se kombinuje s bavlnou, celulózou nebo recyklovanými syntetickými vlákny.

MATERIÁL POUŽITÍ VÝHODY NEVÝHODY
Mycelium Kabelky, boty, doplňky, alternativy kůže Náhrada živočišné kůže, zajímavý vzhled Zatím vyšší cena, omezená dostupnost, náročné škálování výroby
Mořské řasy Trička, spodní prádlo, loungewear, sportovní oblečení Prodyšnost, příjemný dotek, komfort Často nejde o 100% řasový materiál, vlastnosti závisí na konkrétní směsi
Kávova usazenina Funkční sportovní oblečení, obuv, bundy Rychlé schnutí, pohlcování pachů, UV ochrana Většinou se kombinuje se syntetickými vlákny, není automaticky biologicky rozložitelná

 

Móda z hub, mořských řas a kávové usazeniny je stále teprve na začátku

Tyto první kroky vypadají slibně a pokud se svět módy opravdu rozhodne vydat cestou udržitelnosti, je to skvělé pro nás, naši planetu, ale zejména pro další generace. Stále je třeba projít dlouhou cestu, ale každý jeden z nás může být nápomocný. Biomateriálové revoluci pomůžeme kupováním oblečení vyrobeného z materiálů, které jsme zmínili v článku. Dobrou zprávou je, že se pomalu objevuje i ve českých obchodech a e-shopech.

FAQ

Jak správně prát a čistit oblečení vyrobené z hub (mycelia)?

Jelikož se mycelium používá hlavně tam, kde je žádáno dosáhnout koženého vzhledu, nepere se běžným způsobem, ale spíše se čistí podle doporučení výrobce konkrétního produktu. Doporučujeme tedy sledovat štítek.

Opravdu oblečení z kávové usazeniny pohlcuje pot a zápach?

Ne úplně. Kávové částice v textilii mohou pomáhat absorbovat pachy a odvádět vlhkost, díky čemuž oblečení vydrží svěžejší než běžná bavlna nebo syntetika. Neznamená to však, že ho není třeba prát.

Proč biomateriály nemusí být vždy automaticky ekologičtější?

Protože důležitý není jen původ suroviny, ale celý životní cyklus výrobku – výroba, barvení, doprava, trvanlivost i to, co se s oblečením stane po dosloužení. Biomateriály jsou slibný směr, ale jejich reálný ekologický přínos závisí na celém procesu výroby.

Zdroje:

https://link.springer.com/article/10.1186/s12302-022-00689-x

https://smartfiber.de/seacell

https://cfda.com/resources/materials-hub/materials-index/s-cafe/